|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Myth in American Advertising after 1945
Linhart, Marek ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce je vystavěna jako komplexní analýza reklamního diskurzu v rámci jistých předem definovaných parametrů; konkrétně jde o americkou tištěnou reklamu po roce 1945. Reklama je zde chápána jako typ jazyka, jehož hlavní sémiotickou jednotkou je jistá forma Barthesovského mýtu, od reality odtržená superstruktura přesahující de Saussurovu teorii znaku. Jádrem této práce je diachronická analýza vývoje struktury těchto mýtů, jejich komunikační funkce a v neposlední řadě jejich role jednak jako odrazu, tak i strůjce celé škály strereotypů, přerodů, hodnotových žebříčků či axiomatických pravd zakořeněných v kolektivním vědomí americké společnosti. Primárním zdrojem pro tuto analýzu jsou pak jednotlivé reklamy, pečlivě vybrány buď jako primární reprezentativní vzorky, nebo jako vzorky mající vliv a význam na poli reklamního průmyslu. Teoretická kostra práce spočívá především v Marxově chápání komodity jako jistého druhu fetiše, Barthsově popisu struktury a společenské funkce mýtu, Baudrillardových a Debordových teoriích týkajících se společnosti spektáklu, vlády simulaker či konceptu hyperreálna, Benjaminově rozboru jedinečnosti zobrazení a jeho aury, a konečně McLuhanově podrobném rozboru sémiotiky reklamy. Mimoto se práce dle potřeby opírá i o teorie nespadající striktně do oboru lingvistiky,...
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Myth in American Advertising after 1945
Linhart, Marek ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce je vystavěna jako komplexní analýza reklamního diskurzu v rámci jistých předem definovaných parametrů; konkrétně jde o americkou tištěnou reklamu po roce 1945. Reklama je zde chápána jako typ jazyka, jehož hlavní sémiotickou jednotkou je jistá forma Barthesovského mýtu, od reality odtržená superstruktura přesahující de Saussurovu teorii znaku. Jádrem této práce je diachronická analýza vývoje struktury těchto mýtů, jejich komunikační funkce a v neposlední řadě jejich role jednak jako odrazu, tak i strůjce celé škály strereotypů, přerodů, hodnotových žebříčků či axiomatických pravd zakořeněných v kolektivním vědomí americké společnosti. Primárním zdrojem pro tuto analýzu jsou pak jednotlivé reklamy, pečlivě vybrány buď jako primární reprezentativní vzorky, nebo jako vzorky mající vliv a význam na poli reklamního průmyslu. Teoretická kostra práce spočívá především v Marxově chápání komodity jako jistého druhu fetiše, Barthsově popisu struktury a společenské funkce mýtu, Baudrillardových a Debordových teoriích týkajících se společnosti spektáklu, vlády simulaker či konceptu hyperreálna, Benjaminově rozboru jedinečnosti zobrazení a jeho aury, a konečně McLuhanově podrobném rozboru sémiotiky reklamy. Mimoto se práce dle potřeby opírá i o teorie nespadající striktně do oboru lingvistiky,...
|
|
|
Nová média a jejich role v České televizi a ostatních celostátních televizích
Hoffmannová, Petra ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Kubaš, Mario (oponent)
Cílem teoretické části diplomové práce je vymezení podstaty fungování nových médií v českých celoplošných televizních stanicích. Nejprve se práce věnuje teoretickému vymezení včetně teorií Marshalla McLuhana, druhá část se věnuje deskripci českého televizního trhu, charakterizaci současného diváka a jeho potřeb a popisu využívání nových médií jednotlivými televizními stanicemi. V závěrečném shrnutí jsou rekapitulována zjištění praktické části a na závěr jsou potvrzeny hypotézy popsané v úvodu.
|
host ::
RSS.